en-Práce na hotelu v Rakousku

Odjezd na tento hotel byl opět trošku divoký. 8. 1. 2020 jsme přiletěli z USA a o víkendu v Kroměříži, kde jsme slavili narozeniny mamky mi manažer napsal, že v pondělí můžu odjet. Po chvilce přemýšlení a děsu, jestli to auto zvládne, jsem se vydala na cestu.

Hotel byl 4 hvězdičkový, obklopený horami a s rodinou tradicí a atmosférou. Ke kolegům patřili slováci, maďaři, italové, ale i češi. Mohla jsem navštěvovat wellnes i fitko. Oboje bylo moc pěkně udělané a ráda jsem sem chodila. V kuchyni bylo opět vždy něco dobrého a až na pár údivů, k čemu všemu jsou schopni dát zelí, tu docela dobře vařili.

Pracovní podmínky byly mírnější, než na lodi. Pracovala jsem 5 dní v týdnu 4,5h večer při večeři. Většinou po večeři hosté přisedli blíž ke klavíru a hráli hry, popíjeli skleničku, nebo jsem zde měla i nějaké zpěváky. Dokonce jednou večer přišel i pán co hrál na saxofon a měl ho s sebou na hotelu. Čím více písniček na přání, tím více mě práce tady bavila. :)

Také jsme během mého pobytu navštívili s kamarádkou Luckou v Mnichově veletrh "Cruise Job Fair". Byly tady nejrůznější společnosti výletních lodí a tak výborné místo, jak nasbírat další kontakty. S sebou přinesete CV a pak už jen u každého stánku zjišťujete, jaké jsou možnosti, případně si vyměníte kontakt, kam potom posíláte veškeré informace. Byla to určitě zajímavá zkušenost.

Díky mé pracovní době jsem měla možnost si dostatečně projet okolí. Blízká města jako Fussen, Reutte, nebo Innsbruck určitě stojí za to navštívit. U Reutte postavili navíc most "Highline179", který je dost adrenalinová atrakce. Na lyžování byly podmínky na to v jakém ročním období jsem zde byla ne vždy nejlepší, ale i tak jsem stihla spoustu sjezdovek. Na blízké sjezdovky jsme jako zaměstnanci měli buď slevu, nebo jsme je v určitou dobu mohli využívat i zadarmo. Nejvíce mě však bavil Zugspitze, nejvyšší hora Německa. Samostatný výjezd nahoru je též velká atrakce.

Práce na hotelu se mi líbila, především i proto, že jsem měla možnost jezdit na otočku do Prahy. Okolí bylo krásné, jen tu byl jeden obchod a do pořádné drogerie jsem musela jet 30km. I lékárny zde pořádně nebyly. Kapky do očí, si pořídíte u místního doktora. Pokud ještě dostanu příležitost, tak bych se na toto místo ráda někdy vrátila. :)